Střed

U J. Koppa má slovo střed velký význam. Vyskytuje se v názvu celého kurzu zenové kontemplace (Život ze středu – Leben aus der Mitte). V zenu je poměrně přesně vyjádřen i fyzický aspekt tohoto středu. Používá se pro něj japonský termín hara (břicho). Tento termín je zvláštností zenové cesty a je třeba jej alespoň částečně popsat. Je to bod, na který je soustředěna při meditaci pozornost. Slovo hara vyjadřuje realizaci stavu bytí, v němž je tělo plně zahrnuto. Realizace opravdovosti našeho těla je vyžadována třemi způsoby: „mám tělo“, „jsem ve svém těle“ a „jsem tělo“. Poslední jmenovaný způsob je výrazem zkušenosti jednoty, kde se nerozlišuje tělo a duch. V zenové tradici je tělo plně zahrnuto do meditace, stejně jako duše. Duše a tělo se při meditaci stávají jedním. 

 

Tento postoj je vlastní i křesťanské tradici, kde mluvíme o člověku jako o jednotě těla, duše a ducha. Samotný fakt, že Ježíš na sebe vzal všechny aspekty lidství, včetně těla, dává i tělu velmi vysokou důstojnost. S tím souvisí křesťanské pojetí vzkříšení, do něhož se zahrnuje i vzkříšení těla. Zahrnutí těla do modlitby ke křesťanství patří, nebylo možná jen dostatečně zdůrazňováno. J. Kopp se vyjadřuje o vzájemném obohacení křesťanské a zen-buddhistické tradice. Zen-buddhismus může křesťanství obohatit právě v důsledném zahrnutí těla do meditace a může tak napomoci oživit v křesťanství tento postoj.

Vedle pojmu hara je podle zenové tradice tento střed zároveň vyjádřením Buddhovské podstaty, našeho opravdového já, nekonečné pravdy, prázdnoty a plnosti. Důležité je, že J. Kopp k těmto pojmům z buddhistické tradice dodává křesťanskou interpretaci. Tímto středem rozumí Krista v nás. Tato interpretace je pro chápání kontemplativní cesty J. Koppa zásadní. Pro křesťana znamená cesta zenové kontemplace realizaci života v Kristu.